Starší vydání občasníku
Zde můžete najít všechna starší vydání občasníku Vezáda.
Pupeno je tady
Když jsem byla malá, ptala jsem se jednou mojí babičky: „ A Babi jaké roční období máš vlastně nejradši?“ Její odpověď mně udivila. „Jaro“ řekla. Hned jsem měla na jazyku další otázku: „ A proč? Na jaře se přece nedá ani sáňkovat, ani bruslit ani plavat? „To ne“, odpověděla, ale všechno se začíná krásně zelenat, pupenit a vonět a ve vzduchu je cítit zase nový život. „Hm“ zamručela jsem nepřesvědčeně. Až po létech jí dávám za pravdu a rozumím jí. Vždyť co může být krásnějšího a životu milejšího než sledovat, jak všechno bují, nalévá se čerstvou životodárnou mízou a jak prýští ze všech a do všech stran vůně nového začátku. Celou dlouhou, letos opravdu krutou zimu čekaly schovány pod cukerně-voskovo-pryskyřičnými teňounkými a přece mrazuvzdornými slupičkami pupenů nové lístky a květy na ten správný okamžik (apropos jde opravdu o chemicky unikátní sloučeninu, s unikátními vlastnostmi), na pupeno – tedy prosím pupen(jar)o. Jaká síla v těchto malých zázracích přírody tkví je jasno a samozřejmě jak jinak, důkladně zkoumáno. Já si dovolím tentokrát tolik nezabíhat do suchých informací, ale přenechat to spíše šťavnaté samozřejmosti účinků jarních rostlin, které znaly už naše Babičky. I ta moje. I když nebyla žádnou studovanou odbornicí. Jen prostě následovala svoje přirozené instinkty a selský rozum.
Led(n)ové království pro zvířátka
Tak tady máme zase nový rok. Doufáme, že jste do něj vkročili všichni šťastnou nohou. Letos udělal pán Leden již od prvního dne svého kralování čest svému jménu a u nás vykouzlil přímo led(n)ové království. Trochu mu k tomu každým rokem také pomáháme. Nestříháme totiž zaschlé trsy trvalek a trav v okrasných záhonech a jezírku. Nejen že tím vytváříme přirozenou peřinku zatím spícím novým výhonkům a chráníme je tak před mrazivým dotekem Ledna a v jezírku tak vznikají přirozené průduchy, ale pokud začne čarovat, tak jako letos na začátku roku, změní se pak zahrada opravdu jako mávnutím kouzelného proutku v křišťálovou nádheru.
Smrákání
Přestože se tomu trošku po „člověčensku“ snažíme vzdorovat (teď myslím změnu času) a příroda kolem nás si asi říká co ti lidé pořád mají, je to tady a je to správně . Už se zase brzy smráká. Zahradou se líně válí mlha, vzduchem poletuje padající listí, poslové zimy už také přilétli a rok se zase pomalu schází s rokem. Všechno nám vlastně říká, zpomal, poseď si u šálku dobrého, třeba šípkového nebo černobezového čaje, sklenky domácího vermuthu nebo pálenky, bilancuj nebo pracuj v klidu teplého pokoje třeba nad plány nové pergoly, vyřezávej třeba prstýnky ze dřeva nebo upleť třeba stínidlo pro domácí osvětlení. Jako dítě jsem tenhle čas neměla moc ráda. Ještě tááák dlouho do vánoc. Ale vždyť je to už vlastně za pár týdnů. Ani si nestačíme pořádně vychutnat čerstvě vylovenou štičku nebo Svatomartinskou husu (zkuste si ji udělat trochu netradičně na zelenině včetně červené řepy nebo na šípkách nebo na kdoulích s lichořeřišnicovým bramborovým pyré) a bude tady advent. A to je přece zase čas,kdy je potřeba vytvořit alespoň malý adventní věneček a pak se letos třeba pustíte do výroby přírodních vánočních ozdob. Při tom můžete přikusovat Křupíky (viz recept z Občasníku září –říjen 2016) s domácím fazolovým humusem (prozradíme univerzální recept pro přípravu) a domácí chilli omáčkou-což určitě potěší hlavně masonejedlíky. Příprava je sice poněkud pracnější, ale to přece k dlouhým večerům taky patří, pohrát si v kuchyni trochu déle. Taky pro Vás máme dva netradiční recepty na Vánoční cukroví – tedy v tomhle případě vlastně sůloví. A pro ty kterým není zahrada lhostejná ani teď a roste jim na ní ořešák máme také ověřený tip, jak naložit s jeho spadaným listím. Více najdete v rubrice Tipy a Recepty.
Rostlinou měsíce jsme zvolili břečťan. Jednoznačně. Kolik znáte rostlin, které v našich podnebných podmínkách kvetou a omamně voní ještě v listopadu a které by se svojí až pekelně temně zelenou tak hodily ke smrákání a dušičkovému času.
Tak brzké smrákání pro hezký čas u Vezádových nápadů a na Vánoce se nechte překvapit naším Vánočním stromkem – nezapomeňte si proto 26.12. po všem tom shonu otevřít naše stránky.
Rok-roh hojnosti
Zdravíme zase po nějakém čase všechny, kteří si už malounko zvykli, že u nás najdou zase něco nového, zajímavého možná neobvyklého k potěše našich duší a žaludků. Trošku jsme se také s vydáním v tom shonu opozdili. Řekněte sami, neztratíte se v čase pokud se věnujete Vašim zahradám a záhonům, přípravě lahodných pokrmů nebo domácí lékarničce, výstavbě nebo výrobě něčeho nového co zkrášlí Vaše okolí?
Voda nad zlato
I když přichází čas, ve kterém je na zahradě pořád co do činění, rozhodli jsme se trochu „odbočit„ od tématu. K čemu všechno to úsilí, kdyby nebylo té zázračné životodárné tekutiny zvané voda. Vše živé kolem i v nás je bez ní odsouzeno k zániku. Dospělý člověk sestává z více než 60 % z vody, děti dokonce až ze 70 %. V našich zeměpisných šířkách máme to štěstí, že jejím nedostatkem zatím netrpíme, ale.
A je to tady, všechno v plném rozpuku a květu. Teď je ta správná chvíle užívat si přírodu plnými doušky. Alespoň já tento čas zbožňuji. Před očima vybuchují gejzíry té nejživější zeleně jakou si jen můžeme představit. Cukerný povlak pupenů už splnil svůj úkol, teď žene všechno vpřed a láká k výletům do přírody (třeba i do vlastní zahrady) nebo alespoň k posezení. Slavte jaro jako my. Nový život se hlásí ke slovu.
Vánoce za námi, Nový rok určitě všemi poctivě přivítán, dům tříkrálově požehnán, mnozí si řeknou co teď. Pupečníci (myslím tím Ty kteří se cítí se zahradou a domem pořád nějak propojeni) si poznamenají zase pár splněných háčků v úkolníku. Ptáčci mají nasypáno, průduchová díra v jezírku funguje, keře netrpní pod zbytečně tlustou vrstvou sněhu, sadba probrána a roztříděna, nářadí ošetřeno….