Starší vydání občasníku
Genelita
Ne nejde o chybu v nadpisu. Genelita je na postupu. Nejde ani o elitu, ani o genialitu, ale právě o jejich protiklad o elitářství v oblasti genetické úpravy kulturních rostlin.
Když jsem uvažovala nad tématy tohoto lednovo-únorového občasníku vyhrálo to u mě osivo a sadba. V záloze jsem ještě měla půdu, ale k té v některém z doufejme příštích zimních vydání. Vždyť které měsíce se lépe hodí pro tuto činnost – tedy třídění a přípravu semínek a sazenic. Na zahradě nebo políčkách není moc co do činění, a tak se člověk může věnovat přípravě a plánování výsevu a výsadby.
Sedíte pohodlně v teple domova s některým z našich semínkových čajů a kouskem rumového koláče ze starých odrůd? Pokud tomu tak je …… i čtení patří k zimním měsícům.
Co Vám jako první vyvstane na mysli pokud vidíte jednovaječná dvojčata? Alespoň u mě jsou to otázky jako, myslí stejně, chovají se stejně, cítí stejně, trpí dokonce stejnými neduhy a nemocemi nebo jsou i přes neobvyklou podobnost přeci různá. Proč existuje, řekněme prostřednictvím božského klíče, jedinečnost, když je stejnorodost o tolik jednodušší. K pochopení, k ovládání, k vládnutí ?!. Každý druh ať už rostlinné nebo živočišné říše je jedinečný a nezaměnitelný i ve vztahu a v závislosti na okolních podmínkách a proto tolik důležitý pro zachování různorodosti a tím stability života na planetě zemi. Má různé schopnosti, disponuje různými dovednostmi, ovlivňuje svým chováním své okolí a naopak a je až neskutečně pestrý a tím zatím více odolný, stabilní (moderně robustnější) a méně napadnutelný. Jen velmi zřídka dochází i přirozeně v přírodě k mutacím a vzniku rozmnožování schopných mutantů-hybridů nebo dokonce vzniku nových druhů. Děje se tak však v nesrovnatelně delším časovém úseku a pouze za extrémních podmínek, které tak zaručí rostlině, která opylí své vlastní květy její přežití. Evokuje to ve Vás už teď určité myšlenky. Tedy dále.
Kupte semínka, kupte semínka. Za dobré ceny. Nikdo už ten příběh nedopoví do konce. Ze semínek takzvaných hybridů – tedy laboratorně šlechtěných rostlin sice vyrostou rostliny, které mají vysoké výnosy, ale zároveň také vysoké nároky na vodu, hnojiva respektive ochranné prostředky proti „nechtěným“ (ty už mají v genetické informaci taky předvolenu). Především jsou ale v dalších generacích rozmnožování neschopné. F-1 Hybridy přivádějí lidstvo do osudové slepé uličky. Už to samo není sci-fi, ale skoro krimi. Příběh tím bohužel jen začíná. Na scénu přichází Genelita se svými velkými kalibry - gentechnicky upravenými osivy. Pro zasvěcenější, u zatím nejnověji zveřejněné metody zásahu do genové informace tzv. CRISPR/CAS by už dokonce nemělo jít o geneticky upravené druhy v právním výkladu??? To už je ale na další článek o úvahách a výhledech v oblasti výroby (záměrně píši výroby a ne pěstování) průmyslově-energetických plodin.
Zpátky k zemi. Pokud jde o vizionářsky smýšlející zahradníky má uvedené povrchně asi vzbudit nespokojenost nad zbytečně vydanými výdaji za sadbu nebo osivo. Genelitová skutečnost je ale daleko závažnější. Dnes si už jen čtyři světové Genelity (nejmenované Monsanto-Bayer, Du-pont, Syngenta a Dow Chemical, v roce 2017 je plánováno ještě spojení Du-Pont- Dow Chemical a ChemChina-Syngenta) rozdělily podíly v opanovávání 95%, ano 95% evropského obchodu s osivem pro geneticky upravenou zeleninu. To by možná nebylo tak hrůzné, kdyby mezitím neudělil Evropský patentový úřad (viz. níže) asi 180 patentů i na tradiční šlechtění bez genetické manipulace, mezi jinými na rajčata, okurky, papriku, slunečnice nebo pšenici. Nahlášeno je 1200 dalších patentových žádostí, z nichž asi polovina je právě zpracovávána a stojí před schválením. Obšírnost takových patentů je často extrémně velká a zaujímá také celkový proces pěstování a dalšího zpracování kulturních plodin. Tyto patenty pak nechrání jen šlechtěné osivo, ale také z nich vypěstované rostliny nebo z nich vyrobené produkty, například z rajčat určité odrůdy vyrobený kečup. Absurdní, ale genelita chce rozhodnout o tom, co se na polích bude pěstovat, co budeme jíst a především jakou cenu za to zaplatíme. Pro mě tu nejvyšší – tedy především ztráta potravinové nezávislosti a vznik závislosti na geneticky upravených potravinách. Jde o patenty, tržní podíly a o to mít celkově pod vlivem celý potravinový řetězec a výživu lidstva. Ďábelsky jednoduché, ale bohužel zatím vysoce reálné.
Genelita taky rozhoduje, kdo může provádět šlechtění. Co to znamená ve skutečnosti se ukazuje například v USA, kde od nich pochází skoro kompletně patentované osivo kukuřice a soji. Jejich cena se od začátku třetího tisíciletí zvedla čtyřnásobně. Kde je tedy pravda o tom, že geneticky modifikované osivo a sadba má zaručit výživu a předcházet hladomorům. Vysoké ceny a ani vysoké výnosy nezajišťují obživu lidstva v tzv. rozvojových regionech. Paradoxně se tam potýkají mimo jiné s tím, že velké výnosy následně vedou k vysokým ztrátám při jejich sklizni a skladování.
Vizionářští zahradníci používají nehybridní sadbu a osivo (i přes jejich nižší výnosy), nejlépe starých odrůd našich praotců a pramáti. Každá opuštěná zahrada je mnohdy pravým pokladem a rostlinnou bankou, kterou je třeba opečovávat s největším možným úsilím a zachovat její robustnost a různorodost i pro příští generace. Mějme každý takovou malou banku rostlin a vyměňujme si je mezi sebou (podle současného slovníku bez dotací a EET). Nebo vymysleme nějakou vlastní směnnou hodnotu. Jde o kulturní dědictví a poklad v pravém slova smyslu a o potravinovou nezávislost. Tohle asi je taky bohužel trochu scifi ale doufejme, že spíše pohádka s dobrým koncem. Abych byla spravedlivá myslím, že ještě nebo již existují v Česku vizionáři i vizionářské firmy i v této oblasti. Jen ať je jich víc.
Nebojte se do toho“jít“. Ty drobky (staré odrůdy, netradiční užitkové rostliny nebo odolnější sorty rostlin), které v očích Genelity zbývají, bohudík nepřinášejí žádné vysoké zisky ani výnosy. To je jejich (myšleno těch zapomenutých rostlin) a tím i naše příští bohatství.
Přeci nechceme skončit třeba tak, že po procházce luční krajinou zaplatíme za kytičku natrhného lučního kvítí a nebo se na ni dokonce budou v budoucnu chodit dívat zástupy geníků (nejasné jsou dlouhodobé účinky geneticky upravených rostlin na život na zemi - možná z nás vzniknou geneticky upravení dělníci pro každé použití) za virtuální peníze do botanické zahrady. Absurdní. Bohužel při současném vývoji věcí zatím ne. To už je víc než hra na boha, to je hra na pekelníka. Do pekel tedy s takovými a nepoužívat jejich metody vládnutí. Přízemněji a z našich luhů a hájů. My jsme zvládli čapí hnízdo i bez dotací - více v oddíle Tipy.
Doufejme, že dotace budou použity na prospěšnější vizionářské projekty jako je například kanál Dunaj-Odra-Labe a že jim bude nakloněna i hlava státu, stejně jako tomu bylo již před zhruba 7-mi stoletími.
Uf, poobědvejte teď raději některou z osvědčených posilujících polévek viz oddíl Recepty, ve variaci s domácím semínkovým kořením, abyste to mohli všechno lépe strávit a pak se pustit do třídění vlastních semínek nebo cibulek vlastní sadby.
Na lepší a pestré zítřky Vaše Vezáda a do nového roku mnoho nejrůznějšího!
Evropský patentový úřad
1973 podepsaly evropské státy úmluvu o udělování celoevropských patentů tzv. EPC. K tomu byl založena Evropská patentová organizace a výkonné rameno Evropský patentový úřad (EPA). Jeho práce je financována s poplatků za udělené patenty. Úřad nepodléhá kontrole Evropského soudního dvoru nýbrž má vlastní stížnostní instance. Nejvyšší grémium je vedoucí rada, ve které je zastoupeno 38 států této patentové organizace. Evropský patentový úřad není zřízen Evropskou unií.
Text + foto: vlastní
Zdroj: Infobrief Saatgutfonds, Augabe 2/2016, 2/2017
Schrot & Korn 06/2016, 03/2017, 12/2017, 01/18
Saatgut aus dem Hausgarten, Oekobuch 2012, Marlies Ortner
Rostlina měsíce
Petržel zahradní - lat. Petroselinum crispum
Když jsem volila téma lednovo-únorového Občasníku tak mi určitě nepřišly na mysl všechny možné souvislosti. Při volbě rostliny, která by dobře reprezentovala získávání vlastní osevu, který je a bude stále důležitější pro náš život na této planetě mi ale zcela samovolně napadla Petržel. A hleďte moje dcera Petra (v překladu tvrdý kámen) přivedla v těchto únorových dnech na svět krásného syna Františka. Tedy se tentokrát budeme věnovat rostlině se stejným názvem a silnými hojivými a posilujícími účinky.
Recepty a receptury
Slepičí vývar
Suroviny pro 2- 2,5 litru vývaru:
1 slepice nebo kohout s vnitřnostmi (cca 2 kg), 2 kloubní kosti a morkové telecí kosti (cca 1 kg), polévková lžíce jablečného octa, 2 středně velké mrkve, asi 100 g bulvového celeru (může být i s natí ) nebo petržele nebo pastiňáku, 1 středně velký pórek, 3-5 bobkových listů, 1-2 rozmarýnové větvičky, 6 kuliček nového koření, 1 čajová lžička peřových kuliček, polévková lžíce polévkového koření viz Recept (nadrcená semínka mrkve, pastiňáku, celeru, petržele, nati petržele, pastiňáku, libečku, smilu, květů měsíčku a šalvěje), k dochucení hotového vývaru snítka popence, řebříčku, jitrocele a dalších bylinek, které jsou právě k mání
Semínkový čaj
Suroviny:
Semínka například kořenové zelleniny – mrkev, petržel, pastiňák, celer, voda
Postup přípravy:
Podle chuti nasypeme jednu čajovou lžíci semínek jednoho druhu nebo požadovanou směs do šálku a zalijeme vařící vodou. Necháme asi 10 minut vyluhovat. Scedíme a pijeme až dvakrát denně. Jako očistnou kůru pro močové ústrojí pijeme po dobu jednoho měsíce.
Nedoporučuje se však pít lidem trpícím ledvinovou nedostatečností.
Rumový stařík
Jak už jsme psali v našem červencovo-srpnovém vydání z tohoto roku, je metoda nakládání sezónního ovoce do alkoholu jednou ze starých a velmi dobrých metod konzervace ovoce, jde o tzv. Rumový hrnec. Například dnes tolik zmiňované polyfenoly, se svými veskrze pozitivními účinky například na cévy, krevní oběh a tím také na krevní tlak, zůstávají při této metodě konzervace téměř nedotčeny. Ba naopak. Alkoholovým narušením buněčných rostlinných membrán se ještě zvyšuje jejich dostupnost pro náš organismus. Zejména pak jde například o anthokyany obsažené v tmavém ovoci (višně, černý rybíz, bezinky, trnky, červené víno atp..). Staré odrůdy tohoto ovoce jich obsahují prokazatelně více.
Slepičí mazání
Popis:
Při přípravě slepičího vývaru se vyvaří na hladinu polévky i velké množství tuku. V samotné polévce ho nemusí být tolik. Jde však o velice hodnotnou „surovinu“.
Pomalým vařením se do něj dostávají v tucích rozpustné látky rostlinného charakteru, jako například vitamín A nebo rostlinné silice a také část živočišných aminokyselin. Tyto látky ve spojení s velice dobře vstřebatelnou tukovou fází pak jsou dobrým mazáním například na rozpraskanou kůži plosek nohou.
Tipy
Čapí strom
Někdy se to tak prostě stane a je potřeba „opečovat“ příliš vzrostlý strom, což se většinou provádí buď celkovým pokácením nebo ve sporném lepším případě redukcí jeho koruny, ponecháním torza, či vysokého pařezu. Ze zahradnicky-architektonického ani arboristického hlediska nic pozitivního. Zahradní architekt namítne, zohyzdí to celkové zahradní pojetí a arborista bude asi souhlasit a ještě dodá, že to může narušit stabilitu stromu. Pokud se však týče biologicko-dynamických zahrad stojí za zvážení zkusit tento zásah do života stromu a jeho okolí trochu zjemnit. Po posouzení faktorů pro a proti lze v klíčku odstraněné koruny stromu založit základy pro ptačí hnízdo. Jak na to vám popíšeme v následujícím textu.