Máte-li na pozemku ořešák královský, tak vězte, že nejde jen o strom, který plodí jedlé ořechy. Již naši předkové si ho záměrně vysazovali v blízkosti obydlí a stájí. Látky tříslovinové povahy, silice a hořčina Juglon, které jsou obsaženy v podstatě v celé rostlině a zejména v listech a kůře totiž působí baktericidně, virocidně, insekticidně a fungicidně. V parných letních dnech posloužil nejenom stínem košaté koruny, ale i oblakem látek, které držely všechny nechtěné dotěrné v dostatečné vzdálenosti od obydlí a vývarem s listí se potíral dobytek ve stájích, aby je neobtěžoval. A to nejsou všechny jeho přednosti, těm se budeme věnovat někdy příště ve speciální části věnované tomuto statnému stromu.

Nyní bychom chtěli řešit aktuálnější nerudovskou otázku, kam s ním? Myšleno se spadaným ořešákovým listím. Pro mnohé je jeho velké a bohaté listoví strašákem. Nebýt lahodných ořechů, asi by se tohoto stromu mnozí zřekli. A tak přijdou na řadu vyhláškami sice zakázaná, ale stále, mnohdy obtížným kouřem provázená , praktikovaná pálení. Velká chyba. Listí totiž můžeme z úspěchem použít jako nastýlku k ovocným stromům, jedlým keřům nebo na trvalkové záhony. Ani tenčí vrstva pod samotným ořešákem neškodí. V přírodě je to také tak. Listová nastýlka slouží v mrazivých dnech jako ochrana kořenového systému stromu. Sami to již tak po více než 6 let děláme a zatím k žádnému úhynu zastlaných rostlin ani ke zničení trávníku podoOřešákem nedošlo. Ba naopak. I v tomto případě trošku platí pravidlo, co tě nezabije to tě posílí. Třísloviny, silice , hořčina Juglon a vitamín C obsažené v listech v hojné míře zabraňují rozšiřování houbových (například strupovitost jabloní), bakteriálních i virových onemocnění.

U ovocných stromů doporučujeme nejprve vyhrabání vlastního listí a pak zastlání ořešákovým.

Nemluvě o tom, že pokud se chcete zbavit nějakého obtížného plevele, je tlustší vrstva ořešákového listí velice elegantním řešením, jak se po několikaleté kůře zbavit například přemíry bršlice.

Pokud na jaře přece jen něco z nastýlky na zastlaných místech zbyde a pohled na ni se vám například v květinových záhonech nelíbí, pak ji na konci února nebo v polovině března, jakmile začínají rostliny viditelně rašit vyhrabejte a zkompostujte.

Pro kompostování ořešákového listí doporučujeme tvorbu tenčích vrstev listí, které prokládáme jiným rostlinným materiálem (i listím jiného druhu). Kompost obohatíme o látky, které jej prozdraví.

 

 

Zdroj: vlastní

MUDr.J. Korbelář , Z. Endris – Naše rostliny v lékařství