Vykuřování patřilo odpradávna v nejrůznějších formách a napříč kulturami ke každodennímu životu. K těm nejznámějším patří např. Delfská věštírna, kouření indiánské dýmky míru nebo kouř vycházející z komína Sixtínské kaple jehož barva napovídá zda byl již papež zvolen. Jde o spojení všech čtyř elementů země, ohně, vzduchu a vody.

Obvzvlášť použití pryskyřic (úžasný koktejl terpenů) včetně té nejvzácnější z kadidlovníku (Boswelia) nejenže prostor mysticky provoní, ale hlavně dezinfikuje. Stejně dobře lze ale vykuřování použít i ke konzervaci a provonění některých potravin. Například maso vykouřené bukovými hoblinami nebo jalovcovými větvemi získá na trvanlivosti a chuti. 

Pokud jde o vlastní proces, jedná se o pomalou přeměnu kapalných a tuhých rostlinných látek na látky kapalné a tuhé rozptýlené v plynu (kouř) za pomocí tepla.
Bylin, koření, vzácných dřev a pryskyřic, které lze k vykuřování použít je na celou knihu. Zmíním jednu zajímavou domácí zapomenutou rostlinu přímo z čarovnými účinky. Mnozí ji považují za obtížný plevel – jde o pelyněk černobýl.