K vykuřování se hodí především sušené květy, ale také suché dřevo s kůrou. Stejně tak jako v případě odvarů nebo výluhů z květů učinkuje bylina ve formě kouře především sedativně při onemocněních horních cest dýchacích.

Obecný postup vykuřování: Na nehořlavý podklad – může se jednat například i jen o vhodný plochý kámen, cihlu apod. položíme malou hrstku rostlinného materiálu a zažehneme žhavým uhlíkem. Pro ty, kteří by si chtěli z vykuřování udělat trošku rituál lze potřeby k vykuřování zakoupit, ale stejně dobře poslouží i zdroje z vlastního krbu, kamen nebo pece a trocha fantazie. Důležíté je aby materiál nehořel nýbrž jen velice pomalu a pozvolna prodoutnával za vývoje kouře. Pokud přece jen dojde k příliš velkému vývinu kouře, mějte po ruce vždy mističku vhodné velikosti, kterou zamezíte přístup vzduchu a tím i doutnání.

Pro tuto konkrétní kůru použijeme půl hrsti sušených květů nebo sušených bezových peletek.

Stejně dobře si ale můžeme jednoduše rozdělat na zahrdním ohništi oheň, do kterého přikládáme také suché bezinkové dřevo.

 

Zdroj: vlastní